|
|
Dietní zvyklosti včetně konzumace vlákniny u obézních lidí
KUTĚJOVÁ, Kristýna
Téma bakalářské práce je "Dietní zvyklosti včetně konzumace vlákniny u obézních lidí". Teoretická část je rozdělena na dvě části. První část se zabývá problematikou obezity, jejími příčinami, diagnostikou, léčbou a komplikacemi. Druhá část je věnována vláknině. Je zde popsáno, jaké má účinky, jaké je rozdělení vlákniny, jaké jsou její zdroje, možné nežádoucí účinky vlákniny a její doporučené množství. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit a zmapovat stravovací zvyklosti obézních jedinců. Dalším cílem bylo zmapovat konzumaci vlákniny obézních lidí a následně tato sebraná data porovnat s daty kontrolní skupiny, kterou tvořili lidé s normální hmotností. Byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro naplnění prvního cíle byl použit semistrukturovaný rozhovor a 7denní jídelníček, který byl propočítán pomocí aplikace Nutriservis. Tento jídelníček sloužil pro naplnění i druhého cíle. Výzkumný soubor tvořilo 15 jedinců s BMI nad 30 kg/m2. Věkové rozmezí této skupiny bylo 26-48 let s věkovým průměrem 36 let. Kontrolní skupina měla věkový průměr 35 let a věkové rozmezí 24-50 let. Z vyhodnocených dat lze říci, že stravovací návyky obézních lidí mají nedostatky především ve smyslu deficitu celozrnných obilovin, nedostatečného množství ovoce, zeleniny a luštěnin, a tedy i nedostatek vlákniny. Příjem vlákniny je v průměru 12,7 g na den. Naprostá většina respondentů nesplňuje ani 50 % denní doporučené dávky vlákniny, tedy 15 g vlákniny. Kontrolní skupina má v průměru o 7,7 g více vlákniny denně než průměrná hodnota vlákniny u obézních respondentů. Na poloviční denní dávku vlákniny se nedostalo pouze 26,7 % respondentů kontrolní skupiny. Dalším velkým rozdílem mezi skupinami je pravidelnost stravování, frekvence zařazování jednotlivých druhů potravin a výběr nápojů.
|
|
|
Ovoce a zelenina jako zdroje vlákniny a minerálních látek v systému školního stravování
ZDENĚK, Filip
Z výzkumů vlivu stravy bohaté na zeleninu a ovoce přicházejí přesvědčivé důkazy o jejích benefitních účincích pro lidské zdraví a přínosu v prevenci a boji s neinfekčními nemocemi. Na základě poznatků o významu správné výživy se v rámci školní docházky usiluje o vytvoření vhodných stravovacích návyků u dětí. Cílem práce je zjistit, zda stav spotřeby ovoce a zeleniny (2018-2020) v praxi školní jídelny odpovídá výživovým normám. Dalším cílem je zjistit průměrné zastoupení vlákniny v jednom obědě u strávníků ve stáří 7-14 let a vyhodnotit, zda odpovídá jejímu adekvátnímu příjmu dle EFSA. Pomocí sekundární analýzy byla zpracována data ze spotřebních košů u vybrané školní jídelny. Výsledné hodnoty byly statisticky testovány pro vyhodnocení hypotézy o plnění či neplnění normativů.
|
|
|
Vláknina v prevenci chorob: Příjem u dospívajících a dospělých
HORBANIUCOVÁ, Tereza
Téma bakalářské práce je Vláknina v prevenci chorob: příjem u dospívajících a dospělých. V teoretické části jsou základní informace o vláknině, o zdrojích vlákniny, o rozdělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou a v rámci každé skupiny jsou uvedeni a popsáni její zástupci. Druhá polovina teoretické části je zaměřena především na působení vlákniny v prevenci některých chorob, a nakonec je uveden doporučený příjem vlákniny pro dospělé děti a její možné nežádoucí účinky při nadbytečném příjmu. Cílem praktické části bylo zjistit informovanost dospívajících a dospělých o fyziologických účincích vlákniny na lidský organismus a zmapování výživových zvyklostí respondentů se zaměřením na příjem vlákniny. Pro naplnění těchto dvou cílů byl využit dotazník. Třetím cílem bylo porovnat denní přísun vlákniny u dospívajících a dospělých s doporučeními pro příslušnou věkovou skupinu. K naplnění třetího cíle sloužily jídelníčky, které respondenti zapisovali po dobu čtyř dní. Získané jídelníčky byly propočítány v programu "Nutriservis Professional". Výzkumný soubor tvořilo 10 respondentů, kteří byli rozděleni dle věku na dvě skupiny. První skupinu tvořili dospívající ve věku 14-16 let a druhou skupinu tvořili dospělí ve věkovém rozmezí 20-25 let. Podle výsledků výzkumu většina respondentů v otázkách zjišťujících informovanost o vláknině a jejích účincích na lidský organismus zvolila převážně správné odpovědi. Z části výzkumu zjišťující příjem vlákniny vyplývá, že je u respondentů nedostačující a u některých průměrný příjem nepokryje ani 50 % z doporučení pro přísun vlákniny pro danou věkovou skupinu.
|
|
|
Význam výživy a především bílkovin v silových sportech.
Šesták, David ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Martinča, Jozef (oponent)
Silové sporty jsou pro organismus obrovskou zátěží. Tato zátěž musí být kompenzována vhodnou stravou a vhodnou relaxací. Se silovými sporty je tedy obecně spojen zvýšený příjem naprosté většiny živin. Některé, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, železo, zinek a bílkoviny, mají v silových disciplínách své nezastupitelné místo. Především bílkovinám je amatérskými i profesionálními sportovci přisuzován zásadní význam pro tvorbu svalové hmoty. Otázkou je, kolik bílkovin je opravdu potřeba a jak se liší jejich kvalita, tedy stravitelnost a vstřebatelnost, jsou-li tyto konzumovány z rostlinných nebo živočišných zdrojů, případně i z velmi oblíbených doplňků stravy. S konzumací proteinů jistě souvisí i to, kdy a s čím jsou bílkoviny kombinovány a jaká forma tréninku jejich příjem doplňuje. Význam mají samozřejmě přímo i nepřímo také sacharidy, vláknina, tuky, vitaminy, minerály a pitný režim.
|
host ::
RSS.